VÁŠ PARTNER PRO ZPRACOVÁNÍ BIOMASY
Výrobci
Asociace obnovitelných zdrojů mají další tři >>
Lesy ČR
Státní podnik Lesy ČR (LČR) dnes vyhlásil >>
Více informací >>
ČEZ v
Zatímco sousední Německo se nedávno definitivně >>
Hospodářská
Hospodářská komora České republiky žádá vládu >>
Ceny pelet:
Topíte doma peletami? Za kolik nyní pořídíte tunu >>
Výhrady
Vládní návrh zákona o podporovaných zdrojích má >>
více v tiskové >>
V červenci 2011 >>
Ekonom: Lesy
Státní podnik >>
Ministerská
Jak to >>
Biomasa jen
Cirka >>
Biomase hrozí
Letošní rok je >>
!!! POZOR !!!
Vážení >>
Evropská unie >>
Hartmanice
Vinou rostoucí >>
Nový ministr
Nový ministr >>
Konference
Ve dnech 13. až 15. >>
SILVA REGINA
V období 21.3. - >>
!!! POZOR
Od 5.5.2010 se sídlo společnosti mění na: >>
Alpiq
Počátkem minulého roku bylo ve >>
PF 2010
Společnost Dřevošrot, a.s. Vám a svým partnerům >>
Nový
Počínaje dnešním dnem, naše společnost rozšířila >>
Rakušané
Název: Rakušané spalují české dříví. Mají ho >>
Prohlášení
Prohlášení účastníků Krajského fóra na podporu >>
Přeprava strojů
Naše společnost >>
Napsali o nás
Výroba energetické štěpky z lesních zbytků
Výroba energetické štěpky z lesních zbytků
časopis Energie 21 - časopis obnovitelných zdrojů energie
vydání 1/2010, strana 12-15
autoři: ing. Michal Wantulok - CZ Biom, Dřevošrot, a.s.
ing. Vladimír Stupavský, CZ Biom
Mohlo by se zdát, že hodnota lesních zbytků po těžbě malých stromů, pařezů a kořenů je nižší než náklady na sběr, dopravu a zpracování. Díky pokročilým technologiím však i z této biomasy lze efektivně vyrobit dřevní štěpku a přispět k naplnění cílů Akčního plánu pro biomasu ČR.
Lesní zbytky jsou shromažďovány z mýtní těžby, mladých porostů, probírek a plantáží s krátkou dobou obmýtí. Klíčovým faktorem efektivity jejich využití je správná technologie.
Zpracování zbytků z mýtní těžby
Těžební zbytky či tzv. lesní klest jsou' zbytky ponechané na zemi po těžbě nebo z nadbytku produkce, která se nevyužije. Ve většině zemí, kromě Finska, Švédka, Rakouska, Německa a několika málo dalších, nejsou využívány nebo jen na minimální úrovni. Klest a odpad po těžbě je tvořen zejména větvemi, asimilačními orgány, špičkami stromů a odřezky. Klest a odpad po těžbě jsou hlavním zdrojem lesní energetické štěpky.
Klasická metoda výroby lesní štěpky
Tato technologie se používá nejčastěji. Podmínkou je, aby těžební technologie respektovala požadavky následného zpracování klestu a odpadu po těžbě na lesní energetickou štěpku: Klest musí být operátorem harvestoru narovnán do vzdušných a soudržných hromad. Harvestor ani vyvážečka nesmí po klestu určenému k výrobě paliva jezdit. Pokud způsob těžby nebude přizpůsoben následnému zpracování na palivo, jeho kvalita bude nízká a náklady vysoké. Běžný těžební odpad nemůže ve stejné míře vyschnout, a jelikož přes něj přejíždějí lesní těžební stroje, je v něm velké množství zeminy a kamenů. Hlína a kameny poškozují štěpkovací nože ve štěpkovači, snižují výhřevnost paliva a zvyšuje se procento popela.
Po těžbě se klest vyváží na odvozní místo, kde je skladován v 3 - 4 m vysokých a širokých hromadách. Vhodné je přikrýt jej lepenkou. Nahromaděný klest se následně štěpkuje nebo drtí přímo do kamionů či kontejnerů. V případě skladování štěpky na zemi je třeba opět dbát zvýšené opatrnosti při nakládce. Ideální tvar hromady štěpky lze přirovnat k obrácenému kornoutku na zmrzlinu. Déšť, sníh apod. pak stéká po stranách. Čím víc je hromada nerovná a čím víc je v ní "kapes", tím víc vlhkosti se do ní dostane. Z lesa se štěpka vyváží na mezi sklad nákladními automobily s velkou průchodností terénem.
Štěpka se pak přepravuje ve speciálních velkoobjemových kamionech typu walking-floor. Průměrná dopravní vzdálenost Je asi 100 km jedním směrem. Průměrně se přepravuje 80 prms, tedy 22 - 23 tun štěpky.
Celý proces vyvážení, naštěpkování a odvezení může trvat až jeden rok v závislosti na povětrnostních podmínkách, sjízdnosti dopravních cest a dále pak na plánovaných rutinních trasách štěpkovačů a vyvážecích souprav. Za běžných okolností se těžební odpad navrství na pasekách během jara, léta a případně podzimu. Hromady těžebního odpadu se naštěpkují a rozváží zákazníkům na podzim a v zimě, kdy je potřeba paliva největší.
Zkušenosti
Výrobci lesní biomasy se potýkají s několika problémy. Mezi ty hlavní patří skutečnost, že lesníci nechtějí stroje do určených míst vpustit. Situaci komplikuje obecně panující přesvědčení, že klest musí v lese zůstat, shnít a vstřebat se kvůli zajištění přirozené obnovy lesních porostů. Přitom je samozřejmostí, že nelze veškerou vyprodukovanou dendromasu z lesa odvézt - brání tomu řada kritérií ekologických, ekonomických i technických. V dalších případech naopak lesníci požadují místo vyčistit od klestu úplně "dočista", což také není reálné. V praxi je běžné, že na místě zůstane 30% klestu, jednak z důvodu efektivity, jednak z ohledu na životní prostředí.
Další problém je znečištění klestu - pokud dlouho leží, jezdí přes něj harvestory, traktory nebo vyvážečky. Výsledný znečištěný produkt je znehodnocený a nepoužitelný pro energetické využití.
Nehroubí, vyvezené na menší hromady, je vhodné nechat 2 - 4 týdny proschnout. Pak se sveze na velkou hromadu a leží zde delší dobu. Lesníci obvykle žádají, aby bylo dřevo zlikvidováno okamžitě, případně protestují proti tomuto způsobu skladování argumentujíce, že hrozí riziko požáru či rozšíření kůrovce. Máme ověřeno, že větší hromady na odvozních místech nejsou nebezpečnější pro kůrovcovou kalamitu, neboť se dokázalo, že množení kůrovce probíhá jen na povrchu hromady. Z této logiky vyplývá, že nejnebezpečnější jsou malé kupky klestu přímo na pasekách. Jedna velká hromada klestu má menší povrch než několik menších hromádek. Tato skutečnost v kombinaci s postřikem je jediné správné řešení. Tlení biomasy lze efektivně bránit přikrytím hromad speciální papírovou lepenkou.
Metoda svazkování těžebních zbytků
Při této metodě jsou lesní zbytky či klest sesbírány a vloženy do balíkovacího stroje, který je dále zpracuje do formy balíků. Délka pořezaných kmenů je přibližně tři metry, průměr 60-70cm a váha jednoho balíků tak činí asi 300-500kg. Balíky jsou pevně svázány provazem. Každý balík představuje asi 1 MWh energie v závislosti na druhu a vlhkosti.
Stroje dopravují špičky stromů a větve a umisťují je na dopravník. Jeden hektar těžební plochy poskytuje zhruba 100-150 balíků, ve Finsku a Švédku jsou schopni vyrobit 20-30 balíků za hodinu. Délka balíků je optimalizována, nákladová kapacita je tedy plně využita. Z nich má druhého či třetího majitele - předchozí vlastníci ukončili činnost z ekonomických důvodů, což rovněž svědčí o tom, že tato technologie není v našich podmínkách příliš perspektivní. Nevýhodou metody také je, že se balíky díky provázkům špatně štěpkují, lze je drtit pouze na vybraných drtičích, což je velmi omezující. Naopak výhodu je, že klest sbalený do balíku je možno, na rozdíl od štěpky či klestu volně loženého, poměrně dlouho skladovat.
Zpracování zbytků z pařezů a kořenů
Pařezy a kořeny jsou hlavním nevyužitým zdrojem ze zbytků lesní těžby. Tvoří více než 20 % suché biomasy stromu. Při těžbě bývá plný výtěžek z pařezového dříví stejně velký jako z nadzemních zbytků. Technologie těžby a zpracování je v současné době konkurenceschopná a kvalita štěpky vyhovující. Lesní práce spojené s odstraňováním pařezů jsou postupem času jednodušší a cenově efektivnější než v minulosti.
Technologie zpracování pařezů a kořenů
Pařezy se vyzvedávají pomocí bagru se štípacími kleštěmi, které pařez vytrhnou, rozštípnou a tím očistí od hlíny a kamení. Po uschnutí jsou pařezy vyvezeny na odvozní místo vyvážečkou. Déšť a další sušení zlepší kvalitu pařezového dříví, které je dále skladováno nejméně rok. Pařezové dříví dobré kvality je v zimním období nejlepším lesním palivem pro teplárny. Vytrhávání pařezů se stává nejvíce využívanou metodou získávání lesních biopaliv ve Finsku, v ostatních zemích EU není pařezové dříví využíváno a to zejména kvůli bahnu a kamenům, které se objevují jako problematické při jejich těžbě.
Zkušenosti
Zkušenosti s touto metodou jsou dostupné, ovšem v omezené míře. Největším problémem jsou nečistoty kameny, písek a hlína: pokud se pařezy dostatečně neočistí, produkt se znehodnotí. Pro zpracování je lepší využívat pomaloběžný a rychloběžný drtič, což je ale nákladné a málo dostupné. Pařezů je relativně k těžebním zbytkům a ostatním sortimentům méně a menší je i zájem odběratelů. To působí nesnáze vzhledem k využití speciálního bagru.
Zpracování lesních zbytků z probírek
V příliš hustých mladých lesních porostech se provádí probírka, která zajišťuje kvalitnější a cennější dřevo ponechaných stromů. Může se provádět ručně nebo automaticky pomocí strojů. Biomasa z probírek obsahuje nehroubí (kmeny o malém průměru), větve a jehličí a je významným zdrojem lesní energetické štěpky.
Technologie probírky - štípací hlavice
Pro ranou probírku je možné využít harvestoru nebo vyvážečky s akumulativní štípací hlavicí, která je přizpůsobena ke kácení mladých stromků. Tato technologie umožňuje najednou vytěžit a svázat hned několik stromů naráz. Celá operace probíhá ve stoje, stromy nepadnou na zem. Současně může být nahromaděno až deset stromů (v závislosti na druhu). V případě použití harvestoru jsou stromy položeny na hromadu, v případě použití vyvážečky jsou stromy uloženy přímo do vyvážecí klece. Tento postup je vysoce efektivní.
Zkušenosti
Metoda se využívá se zejména ve Švédsku a Finsku. U nás tuto technologii zatím nikdo neovládá, domníváme se ale, že je zde velký potenciál.
Metoda použití tzv. vyklizovacích
Porost se rozčlení vyklizovacími linkami 2,5 m širokými po 50 m. Následuje směrové kácení vyznačených stromů, svazkování a vyklízení při použití koňské sny na vyvážecí místo. Vyváží se malou vyvážecí soupravou (5 t) na odvozní místo. Intenzitu probírky stanovuje a kontroluje zadavatel. Štěpkování či drcení se provádí až na odvozním místě.
Zkušenosti
Situace před naším zásahem: Soukromý majitel lesa dostává dotaci 3-4 tis. Kč/ha. Z jednoho hektaru vytěžil a přiblížil na odvozní místo 4-10 m hroubí v sortimentu tyče nebo slabé surové kmeny, kdy realizační cena je mnohdy nižší než výrobní náklady a nehroubí ponechané v porostu je nutné rozřezat asi na 1, 5m kusy. U tohoto soukromého majitele lesa jsme pokusně výše popsanou metodou zpracovali 12 hektarů porostu, ze kterých jsme vytěžili 600 m3, které jsme seštěpkovali a prodali do elektrárny. Firmě to jednak pokrylo náklady spojené s prací, navíc jsme generovali přiměřený zisk. Vlastníkovi lesa zůstaly dotace. Výhodou této metody je zpřístupnění porostu. Nehroubí a zbytky větví a vršků stromů jsou vyklizeny, kmeny jsou vyklízeny v celých délkách, neodvětvují se, nedochází tak k poškození ostatních stromů. Přeřezávají se na odvozní délky 6 m až na lince.
Odpovědi na časté otázky
Jak dlouho trvá, než budou hromady těžebního odpadu u cest a na pasekách naštěpkovány a odvezeny?
Celý proces vyvážení, naštěpkování a odvezení může trvat až jeden rok v závislosti na povětrnostních podmínkách, sjízdnosti dopravních cest a dále pak na plánovaných rutinních trasách štěpkovačů a vyvážecích souprav. Za běžných okolností se těžební odpad navrství na pasekách během jara, léta a případně podzimu. Hromady těžebního odpadu se naštěpkují a rozváží zákazníkům na podzim a v zimě, kdy je potřeba paliva největší.
Proč je nutné těžbu dřeva přizpůsobit tak, aby těžební odpad mohl být použit na výrobu paliva?
Pokud by způsob těžby nebyl přizpůsoben následnému zpracování na palivo, jeho kvalita by byla velmi nízká a náklady vysoké. Běžný těžební odpad nemůže ve stejné míře vyschnout, a jelikož přes něj přejíždějí lesní těžební stroje, je v něm velké množství zeminy a kamenů. Hlína a kameny poškozují štěpkovací nože ve štěpkovači, snižují výhřevnost paliva a zvyšuje se procento popela.
O jaké množství lesní palivové štěpky jde?
Při běžném finálním zpracování převážně smrkového dřeva lze počítat s tím, že objem lesní štěpky bude 40 až 60 % objemu vytěženého dřeva v plnometrech. Např. 200 m3 (prm) poskytne 8G-1 20 prms lesní štěpky. Objem stěpky však může být vyšší i nižší než uvedené hodnoty v závislosti především na míře vyklizení klestu z pasek.
Jaké množství energie poskytne běžný kubický metr lesní štěpky?
Energetický obsah se obvykle pohybuje v intervalu 0,7 až 0,95 MWh za prms lesní palivové štěpky v závislosti na druhu dřeviny a na tom, do jaké míry je těžební odpad vyschlý.
Bude z pasek odvezen veškerý těžební odpad?
Asi 30 % těžebního odpadu se ponechává na místě s ohledem na životní prostředí a stejným způsobem se postupuje i při přesunu těžebního odpadu k dopravním cestám. Zákon na ochranu lesních porostů platný ve dřevozpracujícím průmyslu se kvůli zachování biodiverzity samozřejmě týká i odběru těžebního odpadu po těžbě dřeva.
V jakých případech není odběr těžebního odpadu při těžbě dřeva vhodný?
Z praktických důvodů není odběr těžebního odpadu vhodný na půdách s nízkou nosností nebo v oblastech s nezpevněnými dopravními cestami. Daná oblast musí poskytnout minimálně 100 prms palivové štěpky, což znamená, že celkem musí být vytěženo 200 až 300 m3 dřeva, jinak by cena výrobních nákladů převýšila cenu štěpky. Těžby s velkými vzdálenostmi (více než 500 metrů) jsou kvůli dlouhým trasám posunu z ekonomického hlediska nevýhodné. S ohledem na životní prostředí nejsou pro odběr těžebního odpadu vhodné suché borové lesy s hrubšími půdami a slabou vrstvou humusu a rašeliniště. Běžný těžební odpad pochází z těžby převážně smrkového dřeva.
Ing. Michal Wantulok, CZ Biom, Dřevošrot, a.s., http://www.drevosrot.cz
Ing. Vladimír Stupavský, CZ Biom
Prohlášení účastníků Krajského fóra na podporu Akčního plánu EU Biomasa
Prohlášení účastníků Krajského fóra na podporu Akčního plánu EU Biomasa
Tomáš Avramov
Občanské sdružení Energy Centre České Budějovice uspořádalo dne 22. listopadu 2007 v Malém pivovaru v Českých Budějovicích Krajské fórum na podporu Akčního plánu EU Biomasa. Fóra se zúčastnili zástupci Jihočeského kraje a jihočeských obcí, představitelé neziskových organizací a profesních sdružení a zástupci médií.
Jaká je situace ve využití biomasy k energetickým účelům v Jihočeském kraji?
Složitá a rozhodně by mohla být lepší. „Biomasy je u nás dostatek, o tom není pochyb“, jak řekl pan Jiří Jeff Calda z firmy Dřevošrot, a.s., ale „až 90% se z jižních Čech vyváží zejména do Rakouska kvůli tamějším vyšším cenám, které zaplatí i dopravu“. A to způsobuje v některých případech i nedostatek biomasy pro český, resp. jihočeský trh. Není zde ovšem také dostačující poptávka, která by byla schopna finančně pokrýt nároky producentů biomasy. Řešení by bylo v dostatečné podpoře ze strany státu ve formě buď dotací nebo cenových a daňových zvýhodnění samotné biomasy, zařízení na její spalování a provozu těchto zařízení, čímž by narostl počet instalací a spotřeba biomasy. Bohužel podpora ze strany státu není dostatečně vysoká a často je nejasná. Dle pana Ing. Miškovského z Lesů ČR například „zemědělec může získat dotace na výrobu energie z biomasy pouze v případě, že tuto energii sám spotřebuje a nesmí ji prodávat!“ Dále je “špatná podpora zakládání nových dřevních porostů, měla být 75000 Kč/ha, ale není nakonec žádná“.
Když se vezme v úvahu skutečnost, že Česká republika má splnit svůj závazek vůči Evropské unii a do roku 2010 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na primárních zdrojích energie na 6%, tak právě biomasa je v našich podmínkách tím nejvhodnějším obnovitelným zdrojem ke splnění závazku. Stát přitom zcela nelogicky uvažuje o zrušení dotací na pěstování energetických plodin, které by se mohly podílet až 47% na celkovém množství biomasy. V roce 2006 činily tyto dotace 2000 Kč/ha (celkem se vydalo 1 466 000 Kč) a v roce 2007 byly zvýšeny na 3000 Kč/ha (celkem 5 530 000 Kč). Momentálně, dle slov paní Ing. Vlasty Petříkové, DrSc. z občanského sdružení CZ Biom, probíhají v Parlamentu ČR další jednání, jelikož se proti zrušení dotací zvedla vlna odporu hlavně u zemědělců. Ti doufají, že dotace zůstanou zachovány, zvláště když se vezme v potaz, že „tyto dotace nejsou rozhodně vysoké ve srovnání např. s dotacemi na pěstování trávy na loukách, které činí 7500 Kč/ha“.
Cílem Krajského fóra na podporu Akčního plánu EU Biomasa bylo vyvolat diskusi o využití biomasy na výrobu tepelné energie, která by vedla ke konkrétním krokům a opatřením na podporu tohoto využití ze strany státních i krajských orgánů. Účastníci fóra se shodli na znění společného Prohlášení, které bude zasláno poslancům a senátorům Parlamentu ČR a radním a zastupitelům Jihočeského kraje.
Další Krajské fórum je naplánováno na listopad 2008.
Krajské fórum na podporu Akčního plánu EU Biomasa se konalo v rámci projektu REGBIE + (Regionální iniciativy na podporu evropského trhu s teplem vyrobeným z biomasy), který je realizován za finanční podpory z Evropské unie.
Prohlášení účastníků Krajského fóra na podporu Akčního plánu EU Biomasa
Jihočeský kraj má jednu z nejlepších pozic k využívání biomasy k energetickým účelům. Přírodní, krajinná, zemědělská, ekonomická i sociální situace přímo vybízejí k co největšímu využívání biomasy k výrobě energie a čeho se nedostává je především legislativní a dostatečná politická podpora. Při výčtu výhod využívání biomasy, jako např. snížení závislosti na dovozu energií či energetických surovin ze zahraničí, využívání místních zdrojů, zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně v kraji, šetrnost k životnímu prostředí a snižování škodlivých emisí, je přitom zřejmé, že využití biomasy by si patřičnou podporu zasloužilo.
Proto navrhujeme několik opatření, která by mohla energetickému využití biomasy napomoci a budeme prosazovat jejich realizaci:
zahrnutí konkrétních řešení a kroků na využívání biomasy do aktualizace Územní energetické koncepce Jihočeského kraje, a definování co nejpřesnějších kvantitativních cílů
podpora tuzemského, nejlépe místního odbytu biomasy. Prodej biomasy do zahraničí snižuje tuzemskou dostupnost, přeprava snižuje ekologický efekt jejího využívání, nehledě na zvyšování ceny vlivem nárůstu mezičlánků mezi producentem a spotřebitelem
informační kampaně, osvěta, vzdělávání odborné i široké veřejnosti.
opětovné vyvolání diskuse o zákonu na podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie vedoucí pokud možno k jeho schválení
cenové a daňové zvýhodnění zařízení a paliv na výrobu tepla z biomasy při dodržení požadavku na ochranu životního prostředí
zachování a zvýšení národních dotací na pěstování biomasy pro vytápění objektů ze zdrojů Ministerstva zemědělství ČR
Dne 22. listopadu 2007 v Českých Budějovicích.
Účastníci Krajského fóra na podporu Akčního plánu EU Biomasa
Tomáš Šedivý (Obec Vidov)
Edvard Sequens (Calla, o.s.)
Hana Gabrielová (Calla, o.s.)
Vlasta Petříková (CZ BIOM )
Jiří Štojdl (Tepelné hospodářství města trhové Sviny)
Jan Sytar (Město Kaplice)
Dan Moravec (Český rozhlas)
Jiří Jeff Calda (Dřevošrot, a.s.)
p. Chmel (Město Lišov)
Ivana Božáková (Město Trhové Sviny)
Jaromír Novák (Město Veselí nad Lužnicí)
Josef Štětina (OÚ Střížov)
Jaroslav Matějka (Město Bechyně)
Zbyněk Klose (Obec Kubova huť)
Robert Pročka (Město Volary)
Jiří Schandl (ČKAIT)
František Turek (Město Kaplice)
Milan Neubauer (PS PČR)
Jana Píchová (Obec Olešník)
Petr Ciglbauer (Obec Mydlovary)
Blanka Veltrubská (SFŽP ČR, Krajské pracoviště České Budějovice)
Karel Lukáš (Obec Dříteň)
Jiří Šabatka (Obec Dobrá voda u České Budějovic)
Jan Čihovský (Obec Všemyslice)
Ivana Klobušníková (Energy Centre České Budějovice)
Lubomír Klobušník (Energy Centre České Budějovice)
Tomáš Avramov (Energy Centre České Budějovice)
Rakušané spalují české dříví. Mají ho lacino
Název: Rakušané spalují české dříví. Mají ho lacino
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 24.11.2007
Autor: ANTONÍN PELÍŠEK
Rubrika: Jižní Čechy
České Budějovice - Proč vyvážet do Rakouska palivové dříví a štěpky z jižních Čech, místo aby se tato biomasa spotřebovala doma? Na takové otázky se snažilo odpovědět krajské fórum na podporu Akčního plánu Evropské unie Biomasa.
Zatím to u nás vypadá jako v Kocourkově. "V Rakousku máme největší odbyt. Je tam stále víc kotelen na biomasu, potřebují víc paliva," uvedl člen představenstva pražské firmy Dřevošrot Jiří Jeff Calda.
Společnost štěpkuje například dřevo z polomů na Šumavě. Jižní Čechy jsou pro ni zlatým dolem. Calda tvrdí, že jeho firma by ráda prodávala surovinu v Čechách, aby ji nemusela převážet stovky kilometrů do zahraničí, ale doma o ni není valný zájem. Jediným významnějším odběratelem je například město Trhové Sviny, které má teplárnu s elektrárnou na biomasu.
Více podpory pro biomasu
Konferenci, které se zúčastnili zástupci jihočeských obcí, krajského úřadu, státního zemědělského fondu, Lesů České republiky a dalších institucí, uspořádalo českobudějovické Energy Centrum. Jeho účastníci podepsali prohlášení adresované představitelům Jihočeského kraje a poslancům parlamentu. Chtějí, aby se biomasou nově zabývala energetická koncepce Jihočeského kraje. Stát by ji měl podporovat, podobně jako Rakousko.
Právě nízká státní podpora způsobuje, že oproti rakouskému trhu je u nás česká biomasa diskriminovaná. Česko nedokáže dokonce ani spotřebovat podpory, které na výstavbu kotlů na biomasu každý rok nabízí Evropská unie. Pro letošní rok to bylo 80 milionů eur.
"Je třeba tlačit parlament, aby přizpůsobil legislativu šetrnému vytápění. Zatím trpíme spalinami z lokálních zdrojů vytápění nekvalitním uhlím," míní energetický poradce Energy Centra Lubomír Klobušník.
Inspekce životního prostředí, která má trestat znečišťovatele ovzduší, totiž nemůže kontrolovat topení v soukromých domech.
Každého zajímají jen ceny
Podle Klobušníka zajímají každého jen ceny za topení. Stát by měl proto zvýhodnit využívání biomasy, které by přineslo obcím kromě čistého vzduchu i další výhody. Například nová pracovní místa.
Jednou z jihočeských obcí, která rozvíjí vytápění na biomasu, je Dříteň nedaleko temelínské elektrárny.
Od roku 2001 vytápí přes obecní kotelnu budovy obecního úřadu, školy, školky a pečovatelského domu spolu se 110 rodinnými domy. "Máme dvě stě padesát hektarů vlastního lesa, dřevo bereme i z prořezávek u silnic. Kotelna zaměstnává tři lidi, kteří byli původně na úřadu práce," popsal systém starosta Dřítně Roman Lukáš.
Dříteň má 1 400 obyvatel a chce kotelnu dále rozšiřovat. Napojit na ni dalších až 70 nových domů. Majitelé dvougeneračního domu zaplatí za topení ročně kolem 15 tisíc korun, což je srovnatelné s teplem z hnědého uhlí.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Představení sekce výrobců Lesní biomasy
Název: Představení sekce výrobců Lesní biomasy
Zdroj: Lesnická práce
Datum: 01.07.2007
Autor: Jan Příhoda
Na letošní valné hromadě CZ BIOM byl schválen vznik sekce výrobců lesní biomasy, která by svou činností měla přímo či nepřímo ovlivňovat využívání těžebních zbytků pro energetické účely v lesním hospodářství. Na důvody vzniku, cíle, aktuální problémy a na další témata jsme se zeptali Michala Wantuloka, předsedy sekce výrobců lesní biomasy.
- Jaké byly hlavní důvody založení sekce výrobců lesní biomasy?
Hlavním důvodem je neutěšená ekonomická situace na trhu výrobců biomasy. Dále je třeba působit osvětově, neboť výroba biomasy je nákladný a nepříliš jednoduchý proces.
- Proč vzniklo toto uskupení pod hlavičkou CZ Biomu a ne samostatně?
CZ Biom má vybudované jméno, jasnou vizi v oblasti rozvoje a podpory využívání biomasy, strukturu a zázemí, které můžeme využívat. CZ Biom se již mnohokrát podílel jak na přípravě vyhlášek a zákonů, tak i na jejich připomínkování, takže využíváme kontaktů získaných již dříve ve státní správě, samosprávě apod.
- Považujete státní podporu využívání biomasy za dostatečnou? Existuje nějaká forma státní podpory směřovaná přímo k producentům dřevní energetické biomasy, budete o ni usilovat?
Pro výrobce lesní biomasy je tato podpora nedostatečná. Nevíme o žádné podpoře směřované přímo výrobcům biomasy. Způsob řešení situace zkusíme navrhnout v rámci aktuálně zpracovávaného Akčního plánu.
- Jste spokojeni s novelizací vyhlášky č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy? Pokud ne, jaké změny navrhujete?
Částečně, neboť došlo k jasnému rozdělení zdrojů biomasy. Bohužel však lesní biomasa spadá do druhé skupiny (viz vyhláška č. 5/2007 Sb.), kam také spadá veškerý nevyužitelný dřevní a jiný „odpad“. Lesní biomasa však není odpad a není ani „odpad“, který naložíte, odvezete a spálíte. Je to surovina, která leží v lese a je třeba ji nejdříve svézt na odvozní místo, dále pak zpracovat a až poté naložit, odvézt a spálit, případně zpracovat na palivo.
Proto bychom rádi lesní biomasu zahrnuli do první skupiny mezi cíleně pěstovanou biomasu. Tím by se dosáhlo dostatečné podpory a bylo by možné vyrábět kvalitní biomasu i pro českého producenta energie.
- Objevují se informace o záměnách kategorií biomasy u producentů energie. Jakým způsobem jsou kategorie biomasy kontrolovány?
Bohužel se to děje, současný systém to umožňuje, kontroly buď nejsou, nebo jsou nedostatečné. Při čistém spalování biomasy v Německu a Rakousku máte jasně dáno, jakou kategorii můžete spalovat. Pokud se prokáže, že jste spálili jinou kategorii, okamžitě dostáváte pokutu a přicházíte o licenci na spalování kategorie lesní a cíleně pěstované biomasy. Dále musíte vrátit veškerou v minulosti čerpanou podporu.
- Jak vnímáte střet v oblasti vstupní suroviny mezi producenty energií a výrobci buničiny a aglomerovaných materiálů?
V tuto chvíli je na trhu dostatek hmoty, takže žadný střet nepociťujeme. V minulosti lobbing výrobců buničiny a aglomerovaných materiálů v podstatě zapříčinil vznik této sekce. Současně nátlak těchto odvětví způsobil radikální změnu výkupních cen v roce 2005. Konkurence jednotlivých druhů lesní a dřevní biomasy, o kterou se v jednotlivých případech jedná, však není až tak zásadní, některou biomasu je zkrátka možné pouze spálit, a to ještě pouze v některých zdrojích. Problém samozřejmě nastává u biomasy, kterou lze využít k více účelům, ale tu na tuzemském trhu pro výrobu elektřiny v podstatě uplatnit nelze, neboť je jasně řečeno, že materiálové využití biomasy má přednost a například piliny jsou v nejnižší výkupní kategorii.
- Hlavní činností členů sekce je produkce energetické biomasy. Jaké množství biomasy jsou členové sekce schopni ročně vyprodukovat? Jaké množství biomasy je ročně vyváženo do zahraničí?
Přibližně 300 000 tun, z toho 70 % se vyváží do sousedních států.
- Jaké jsou hlavní důvody masivního vývozu biomasy do zahraničí?
Partnerský přístup producentů energií. Mají sice vysoké nároky na kvalitu lesní biomasy, ale také ji dokážou patřičně ohodnotit.
- Měl by být vývoz biomasy nějakým způsobem regulován?
Neměl a ani by to v podmínkách EU příliš nešlo. Jediná regulace je dostatečný počet místních producentů energie z čistého spalování a jejich partnerský přístup. Dále pak již zmíněným zvýšením výkupní ceny elektřiny, resp. zeleného bonusu pro lesní biomasu.
- V oboru se pohybujete již řadu let, pozorujete nárůst poptávky po biomase?
Nárůst poptávky je patrný hlavně v zahraničí, v Čechách je spíše teoretický a velmi pozvolný.
- V současnosti lze za hlavní zdroj energetické biomasy považovat těžební zbytky. Jakým způsobem probíhá spolupráce s lesníky?
Různorodě. Každý lesník má jiný přístup. Dokonce i u LČR zaujímá každý kraj či správa jinou strategii a přístup. Je to nové odvětví, ale pokud překonáte první nedůvěru a ukážete funkční reálný model, na kterém všichni vydělají, potom je spolupráce bezproblémová.
Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda
Kontakt:
Ing. Michał Wantulok
Předseda sekce výrobců lesní biomasy
CZ BIOM
Člen představenstva společnosti Dřevošrot, a. s.
e-mail: mwantulok@drevosrot.cz